Můj taťka má rád technologické vymoženosti… I když mu je lehce přes sedmdesát let, tak místo toho, aby luštil křížovky, si koupil iPhone… Jaké bylo mé překvapení, když jsem přišla domů na návštěvu a najdu taťuldu sedíc nad anglickým slovníkem a jeho novou technologickou vymožeností… To se zrovna chtěl zalogovat na iTunes… Má prostě k novým moderním hračičkám kladný vztah a procvičovat hlavu si nějak musí – jak s oblibou rád říká…
Tak se jednou takhle stalo, že zatoužil vidět Dubai. Právě kvůli těm technologiím – nejvyšší mrakodrap, největší obchodní středisko na světě, největší kryté akvárium a já nevím, kolik nej Dubai ještě vlastně má… Poprosil mě, abych jela s ním, protože za A) ráda cestuji, za B) mámě se nechtělo… Nelenil a předložil mi několik nabídek cestovních kanceláří, které zajišťovaly letenku, transfer do hotelu a nocleh… Cca za 6 nocí kalkulace tak za 50 tis… Jelikož jsem s cestovní kanceláří byla v zahraničí naposledy s rodiči v Bibione, navrhla jsem, že to uděláme po mém – na vlastní pěst… Protože můj táta není žádný strašpytel, svolil…
Pár kliků na netu a už jsme seděli v letadle. Volba padla na Emirates – musím říci, že z nich jsem byla unešená… Často lítám s nízkonákladovkami, takže bych tento zážitek s Emirates srovnala s tím, když si z busu značky Karosa sednete do autobusu od Student Agency… Na letišti jsme chytili bez problému taxíka a jeli do hotelu.
První den jsme se šli podívat do zátoky Dubai Creek, kde se můžete povozit na lodičce 🙂 Posléze jsme se odebrali do Creek parku, kde je moc hezká zeleň a mají tam dokonce i lanovku napříč parkem. Protože jsem od mala trošku blázen do delfínů, nevynechali jsme ani tuto vodní show… Když už budete v těchto místech, můžete se busem přesunout do “zlaté uličky” Gold Souk. Tam vám oči budou přecházet…
Druhý den jsme šli do největšího obchodního střediska na světě Dubai mall. Než jsme ho prošli jenom tam, tak bych tipla, že nám to zabralo tak 40 min… A to bez zastavování!!! Je tam největší kryté akvárium na světě, a i lední plocha na bruslení… Vypadá to hrozně komicky, jdete okolo Dioru a najednou led a mantinely… Každopádně hned vedle je i nejvyšší budova světa Burj Khalifa. Vchod do ní je až úplně dole v shopping centru a nezapomeňte si koupit lísky dopředu online, vyjde to o dost levněji 🙂 Líbilo se mi odpoledne, kdy jsme s taťkou seděli venku na terase u T.G. Fridays, popíjeli nealko pivo (alko krom v hotelech neseženete) a dívali se na zpívající fontánu. Pro mě asi jeden z nejhezčích zážitků…
Den třetí jsme jeli do pouště, abychom se projeli teréňákem a zažili “tu pravou” beduínskou atmosféru. Ačkoli jsem k těmto komerčním věcem trochu skoupá, výlet to byl fajn a stál za to 🙂
Den čtvrtý jsem se chtěla podívat do Abu Dhabi, ráda jezdím lokální dopravou, takže i když taxíky jsou v Emirátech za hubičku, jeli jsme normálním linkovým autobusem. V hlavním městě Abu Dhabi nemají metro, které mi všude usnadní cestování, takže jsem (pro mě trochu trapně) zvolila tradiční turistickou variantu – bus: HOP ON, HOP OFF. Nakonec se to vyplatilo – viděli jsme všechno a nemusela jsem celý den organizovat… Taťka poslouchal vyprávění v ruštině, já v angličtině, takže jsme konečně rozuměli oba dva 🙂 Mně se nejvíc líbila mešita jménem: Sheikh Zayed a tátovi to, že se mohl jet podívat na okruh Formule 1.
Den pátý jsem se jeli podívat do druhého největšího obchodního centra v Dubai (Mall of Emirates), chtěla jsem totiž na vlastní oči vidět krytou sjezdovku. Jelikož přes zimu občas dělám lyžařského instruktora, cítila jsem tak nějak povinnost na to hodit své “profi” očko. Opět to bylo pro mě lehké pobavení, obchod, obchod, sjezdovka, obchod… Učit bych tam nechtěla, ale je neuvěřitelné, co člověk dokáže vymyslet a postavit… Když už jsme byli tak daleko od centra, chtěla jsem vidět i přístav. V Dubai se můžete přepravovat i lodí po moři, takže jsem toto zneužila jako vyhlídkovou platbu 🙂 O dost levnější (cca 250,-), než komerční lodě a vidíte vlastně to samé 🙂 Jen jsem nevěděla, zda vystoupit v zastávce metra Dubai Marina mall nebo až v Jumeirah Lakes Towers. Nakonec jsem se rozhodla pro druhou (špatnou) variantu a tím pádem jsme museli trochu popoběhnout, abychom stihli odjezd našeho plavidla… Táta mi u toho fuňel na záda a opakoval, “To nemůžeme stihnout, to přece nemůžeme stihnout.” Dělal si ze mě legraci, měl již pár dní se mnou a mojí organizací za sebou, takže věděl, že to zmákneme. Jen mě popichoval, protože naše rodina má tento “sportovní humor” prostě v oblibě… A to víte, že jsme to stihli 🙂 Ale těch nervů, co mě to stálo :)) No hlavní, že se senior bavil 🙂
Náš poslední šestý den jsme si už jen lebedili na pláži s vyhlídkou na Burj Khalifu. Šli jsme se ještě podívat na přednášku do mešity Jumeirah. Bylo to velice přínosné. Ráda poznávám jiné kultury, takže pokud máte hlavu otevřenou, vřele doporučuji.
Hodně lidí má proti Dubai výhrady. Chápu to, přeci jenom je to město “nové”, bez tradice, založeno na výnosech z ropy… Na druhou stranu, i když jsem spíše přírodní typ, Dubai se mi líbila. Nebylo na škodu vidět zase něco jiného, ba naopak pak si o to více vážíte, té naší krásné přírody a toho, že tu nemusíme mít klimatizované autobusové zastávky na každém kroku… 🙂
Vaše Rumová víla
Instagram: @_rumovavila
Užitečné informace:
Do Dubai jsme jeli na jaře. V zimě prší, v létě je tam mega vedro, na podzim může nepříjemně foukat od pouště. Celá legrace nás asi před 5 lety vyšla na 24 tis. /os. I když nejste zvyklí jezdit na vlastní pěst, Dubai můžu pro tuto formu cestování jenom doporučit. Všichni mluví anglicky a mají přehlednou dopravu (metro je k nezaplacení). Osobně bych tam nejezdila na líbánky, nemůžete se s partnera na ulici skoro ani dotknout, na druhou stranu bych se nebála do této lokace jet sama, nebo jen s kamarádkou. Na turisty jsou tam zvyklí, jenom dámy pozor na odhalená ramena, krátké sukně. Já jsem celou dobu měla po ruce velký šátek, přehodila jsem si ho přes sebe, když bylo potřeba a byl klid. Mimo jiné vás také zahřeje v klimatizovaných prostorách.
Informace o Dubai:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dubaj
https://www.povlastniose.eu/2012-dubaj/informace
Letenky:
Dají se sehnat okolo 10 tis./ 2018
Víza:
Nejsou od roku 2015 povinná, ale pozor na platnost pasu (min. 6 měsíců po opuštění SAE) a neměli byste mít razítko z Izraele… Vždy si ale tyto informace před odletem prověřte!!!
https://vse-o-dubaji.cz/viza-do-dubaje
Hotely:
Levnější hotely začínají již na 500,- / os. / noc; stačí hledat… Dejte si jenom pozor na polohu, my bydleli v pěší vzdálenosti od Dubai Creek a od autobusového nádraží.
Co vidět v Dubai:
Jak jsem uvedla výše, mě se líbilo
Festival Banát- Dunaj Chtěla jsem jet na Banát do Rumunska už dlouhých pár let. Leč, lístky se tak rychle vyprodaly, že jsem to nikdy nestihla zorganizovat. Využila jsem proto let covidových (2021), kdy se lidé rozhodovali k účasti na akci na poslední chvíli a chytla šanci za pačesy. Týden před festivalem jsem koupila lístky a […]
To bylo tak. Si jednou ležím spokojeně na gauči a v tom telefon od mého staršího bráchy, který se posledních pár let pustil do nového hobby: běhání. Dotáhl to tak daleko, že půlmaraton běhá za 1 hodinu, 35 minut. Kdo si párkrát měřil čas, teď znalecky kývá hlavou. V tom telefonu se ozvalo: “Co děláš […]
Vyhlídka na Plešné jezero Krátce po vzniku blogu Rumové víly jsem si založila i Instagram… Nejen, že jsem obrázkově chtěla sdílet své zážitky z cest a dalších lumpáren, ale zároveň jsem se chtěla inspirovat od ostatních. Před pár lety jsem narazila na profil Fotíme Šumavu a uvědomila jsem si, jak je tento jižní kus naší krajiny krásný. Na […]
Rychlebské stezky Rychlebské stezky jsou mezi MTB cykloblázny velmi vyhlášené, a právem! Nenajdete tady žádnou lanovku, musíte nahoru pěkně za svý a to dost cyklistů odrazuje… Za to zde objevíte panenskou přírodu, která se jen tak nevidí. Místní MTB traily jsou jedny z nejlepších v České republice. Protože Rychleby jsou cca 3,5 h od Prahy, […]
výhled od Stezky v oblacích Dolní Morava mě lákala vzhledem k novým trailům už dlouho… Protože to není úplně za “bukem” (z Prahy necelé 3 h cesty), rozhodli jsme se tam jet na víc dní. A rozhodně jsme neprohloupili. Dolní Morava má co nabídnout, i když se jedná vlastně jen o jedno údolíčko 🙂 Prorokuji […]
Tak na tohle jsme čekali dlouho… Pořád jsme si s kamarády lámali hlavu, kam kousek za Prahu na nějaké floučkové traily. Myšleno motyčkou okopané… Nebo dobře budu přesná – já jsem si lámala hlavu, klukům je to jedno, ti vesele skotačí v Prokopáku, na Šárce, na Točné, na Kokořínsku a já nevím, kde všude… I […]