Ono to totiž není jen tak… Pokud chcete jet na hory do zahraničí, tak máte v dnešní době již tisíc a jednu nabídku… No a jak se v ní orientovat? Podle jakého klíče si vybrat?
Nejprve si stanovte, jaké máte priority… Chcete být vlastním pánem a jet autem? Nebo se nechcete o nic starat a pojedete s autobusovým zájezdem? Bez jídla, s jídlem? Na jak dlouho pojedete? Chcete lyžovat 5 dní a zůstat v zahraničí co nejméně času, nebo to chcete pojmout jako opravdovou dovolenou a mít čas i na odpočinek? Jezdím do Alp asi už 20 let a postupem času se mé priority měnily. Ohledně měsíce kdy jet, pokud chcete sluníčko, jeďte začátkem března, pokud si chcete užívat freeridu v prašanu, nejvhodnějším měsícem je leden.
Když jsem byla malá, jezdila jsem s rodiči do Francie. Super sjezdovky, super počasí, ubytování bylo alá v panelácích, kde se šetřilo na každém metru, ale zase na druhou stranu, před vchodem hotelu jste rovnou skákali do lyží 🙂 Většinou bazén byl také v ceně… Velkou nevýhodou bylo to, že Francie byla daleko, klidně tam autobusem můžete jet 20 hodin. Projela jsem několik francouzských středisek, ale jen jedno mi utkvělo v hlavě. Jednalo se o Les Arc. Pokud jste náruživý lyžař, máte rádi dlouhé červené, tak toto středisko vřele doporučuji 🙂
Výhody Francie:
Nevýhody:
Když jsme na vysoké škole začali jezdit s kamarády, tak jsme hodně řešili finance – logicky 🙂 Chtěli jsme mít za co nejméně peněz, co nejvíce lyžařské muziky. Takže jsme jezdili převážně do Rakouska, kdy jsme večer skočili v Praze do busu a ráno se už lopotili na sjezdovce… Takhle blázníte 4/5 dnů a pak zase po lyžování nastoupíte do karosy a ráno si vystoupíte v Praze. Výhodou těchto rychlozájedů je to, že se absolutně nemusíte o nic starat. Povětšinou máte v těchto modelech pořešeno i stravování, protože na to vy nemáte logicky čas. Tohle bylo spíše o lyžování než o dovolené v pravém slova smyslu. Díky tomu, že jsme byli mladí vlčáci, tak krom toho, že jsme pokaždé byli na prvním laně, také jsme večer zavírali hospodu… Energie nám zkrátka nechyběla. Jóóó, to byly časy 🙂
Výhody Rakouska na 4 dny:
Nevýhody:
Když nám bylo okolo 26 let, začali jsme si uvědomovat, že bychom chtěli mít více klidu a pohody. Proto jsme začali jezdit do Itálie – nejčastěji do Bormia. Skipas je v Itálii o dost levnější, než například v Rakousku a můžete si vybrat z alternativy, zda bydlet přímo u sjezdovky, nebo mít hotel o kousek dál (ale za to levnější) a tím pádem musíte využívat skibus. Itálie má rozhodně kouzlo, nejen v krásných opálených vlekařích, ale máte tam i super jídlo a lahodné víno – celková atmosféra je tak nějak víc prosáklá pohodou. I ubytování je nesrovnatelně kvalitnější, dokonce máte i prostor, kam si pověsit mokré věci z lyžování 🙂 Využívali jsme povětšinou zájezdů autobusovou dopravu, ale s vlastním jídlem. Jelikož jsem se lyžování věnovala jeden čas i jako profesionál, učila jsem například i ve středisku Monte Bondone, kdy za 10 tis na osobu máte 4* hotel, polopenzi, wellness, skipas, a ještě se vám profi instruktoři starají o děti 🙂 Byl to program Ski club Funtazie. Sice se ceny již možná změnily, ale tenkrát mi to přišlo z pohledu zákazníka velmi výhodné…
Výhody Itálie:
Nevýhody:
Posledních pár let s kamarády jezdíme na dva typy hor. Buď prodloužené víkendy v Rakousku, protože je to nejblíž, nebo na celý týden s tím, že se pokoušíme pronajmout celý baráček. Pro partu více jak deseti kamarádů je to asi nejlepší volba. Nikoho nerušíte svými nočními akcemi a nikdo na oplátku neruší vás. Výhodou Rakouska je to, že si můžete vybrat skipas například 4/6 – můžete lyžovat jen 4 dny v týdnu a je na vás, které dny si vyberete. Vyplácí se to v případě nepříznivého počasí, kdy můžete zalézt s knížkou do postele, či jít jen na procházku k vodopádům.
Výhody Rakouska:
Nevýhody:
Suma sumárum, když se ohlédnu zpět, tak týden na horách mě stojí okolo 10 – 14 tis. Záleží, kam přesně jedete a kolik dní lyžujete. Mimochodem, nemusíte opomíjet ani naše slovenské sousedy, byla jsem lyžovat i ve Vysokých Tatrách a byla jsem velice mile překvapena kvalitou i cenou. Je to o trochu levnější než Alpy. Mimochodem jízda nahoru na Štrbské Pleso zubačkou byla zážitkem na celý život…
Nebojte se ani alternativ v podobě Slovinska, Bulharska nebo Černé Hory… Slyšela jsem na ně jen superlativa a taky poznáte trochu něco jiného. Já jsem jednou dokonce zavítala na lyžovačku do Skotska a to byla také velká paráda 🙂 Ale o tom již někdy jindy.
Mějte se krásně a užívejte si hor a přírody, ať už pojedete kamkoli.
Vaše Rumová víla
Instagram: @_rumovavila
Užitečné odkazy:
Festival Banát- Dunaj Chtěla jsem jet na Banát do Rumunska už dlouhých pár let. Leč, lístky se tak rychle vyprodaly, že jsem to nikdy nestihla zorganizovat. Využila jsem proto let covidových (2021), kdy se lidé rozhodovali k účasti na akci na poslední chvíli a chytla šanci za pačesy. Týden před festivalem jsem koupila lístky a […]
To bylo tak. Si jednou ležím spokojeně na gauči a v tom telefon od mého staršího bráchy, který se posledních pár let pustil do nového hobby: běhání. Dotáhl to tak daleko, že půlmaraton běhá za 1 hodinu, 35 minut. Kdo si párkrát měřil čas, teď znalecky kývá hlavou. V tom telefonu se ozvalo: “Co děláš […]
Vyhlídka na Plešné jezero Krátce po vzniku blogu Rumové víly jsem si založila i Instagram… Nejen, že jsem obrázkově chtěla sdílet své zážitky z cest a dalších lumpáren, ale zároveň jsem se chtěla inspirovat od ostatních. Před pár lety jsem narazila na profil Fotíme Šumavu a uvědomila jsem si, jak je tento jižní kus naší krajiny krásný. Na […]
Rychlebské stezky Rychlebské stezky jsou mezi MTB cykloblázny velmi vyhlášené, a právem! Nenajdete tady žádnou lanovku, musíte nahoru pěkně za svý a to dost cyklistů odrazuje… Za to zde objevíte panenskou přírodu, která se jen tak nevidí. Místní MTB traily jsou jedny z nejlepších v České republice. Protože Rychleby jsou cca 3,5 h od Prahy, […]
výhled od Stezky v oblacích Dolní Morava mě lákala vzhledem k novým trailům už dlouho… Protože to není úplně za “bukem” (z Prahy necelé 3 h cesty), rozhodli jsme se tam jet na víc dní. A rozhodně jsme neprohloupili. Dolní Morava má co nabídnout, i když se jedná vlastně jen o jedno údolíčko 🙂 Prorokuji […]
Tak na tohle jsme čekali dlouho… Pořád jsme si s kamarády lámali hlavu, kam kousek za Prahu na nějaké floučkové traily. Myšleno motyčkou okopané… Nebo dobře budu přesná – já jsem si lámala hlavu, klukům je to jedno, ti vesele skotačí v Prokopáku, na Šárce, na Točné, na Kokořínsku a já nevím, kde všude… I […]