Stezka Českem – Jizerské hory s dětmi

Základní reálie:

• dvě bláznivé mámy, dvě prťata (obě cca 1,5 roku)
• cyklovozík Chariot Thule, outdoorový kočárek Thule Urban Glide
• celkově 71 km, 1 700 m převýšení
• 5 nocí v hotelech s jídlem
• jeden ztracený čepeček
• jedno utopené autíčko
• jedna rozbitá včela na tyči
• všichni happy jak čtyři greppy

Projekt Stezka Českem miluji. Myslím, že díky němu již nespočet turistů „amatérů“ vyšlo na svou cestu. Jedno jak dlouhou, jak náročnou, ale zvedli zadek z gauče a šli. A to se počítá. Já jsem si kousek cesty dala již v roce 2021 (Jižní Šumavu) a letos nastal čas na pokračování. Jen jsem si s sebou vzala i kočár na tu naší rok a půl starou princeznu Elišku. Se mnou putovala kamarádka Lea s obdobně starým synem Antonínem.

Cestu jsme zvolily skrz Jizerské hory ze dvou důvodů. Jsou to hory a jsou v dostřelu Prahy, kdyby se něco dělo. Ve Stezce Českem se jedná o čtvrtou etapu v severní větvi Jizerské hory – Krkonoše. My jsme si jí musely kvůli děckám lehce upravit. Putovaly jsme na pohodu, rozhodly jsme se pro spaní v hotelech a dopřály jsme si i tak velký luxus, že jsme každá měla svůj vlastní pokoj. Nakonec se to ukázalo jako mega výhoda, ale k tomu se dostaneme. Plánovaly jsmvycca 10 km denně, abychom měly časovou rezervu, kdyby se cokoli stalo (zdravotní komplikace, dětský vzdor či nepřízeň počasí atd.)

👇👇👇 Přesný itinerář, popis cesty, hotely atd. najdete níže 👇👇👇.

Původní plán byl jasný, cesta tam i zpět vlakem, 6 dní, 5 nocí s jedním odpočinkovým dnem v horské osadě Jizerka. Chtěly jsme se vyhnout prázdninovým davům, takže jsme šly ještě v červnu. Dle mapy bylo zřejmé, že druhý a třetí den na trase bude lehký mordor, ale jakmile vystoupáme nahoru do hor, tak už to bude pohoda… Naše domněnky se ukázaly jako absolutně správné, takže super, že jsme s tím počítaly. Plus, když jsme rezervovaly hotely, tak na naší dvoudenní „odpočinkové“ Jizerce jsme nesehnaly vhodné ubytování, proto v našich mapách můžete vidět podivnou zákrutu v podobě spaní v penzionu „U kocoura“ v Desné a na Jizerce jsme byly jen jeden den.

Plán vyšel na výbornou. Počasí nám ohromně přálo, ani jednou jsme nezmokly, a ještě ke všemu teploty byly tak akorát, ani zima, ani vedro. Když se za celým putováním ohlédnu, pro mě to bylo super vytrhnutí z rutiny mateřských dní a musím říct, že i moje Eliška si to užila. Měla spoustu podnětů, nových vjemů a mám pocit, jako by jí to zase nakoplo k dalšímu vývoji. S Leou (druhou maminkou) jsme konstatovaly, že jsme byly obě překvapené, že děti putování zmákly nadmíru dobře. Seděly v kočárku, kdy sedět měly, ve vlaku neobtěžovaly ostatní cestující a když jsme je vypustily na cestu, tak i víceméně držely náš vytoužený směr. Ale co si budeme, protože naše děcka jsou ve věku, kdy dokážou být nebezpečné samy sobě a občas mají tendenci páchat náhodné sebevraždy, měly jsme obě pořád oči na šťopkách, aby se jim něco nestalo… Takže po 6 dnech, kdy jsme byly pořád ve střehu, jsme byly rády, že jedeme domů – do bezpečí a náručí tatínků, že nám zase s tou naší drobotinou pomůžou…

Ale stálo to za to, o tom žádná, posuďte sami 👇.

Komplet trasa: https://mapy.cz/s/femupozovo 

* Na Jizerce jsme si daly ještě 5km okruh, proto píšu, celkově 70 km. Plus naše výškoměry naměřily 1 700 m převýšení.

První den, úterý 25. 6. 2024

🚂 vlak Praha – Oldřichov v Hájích, dva přestupy, celkový čas cca 3,5 hod

↔️ Oldřichov v Hájích -> Hejnice / Ferdinandov

⬆️ 70 m převýšení

👣 7 km

⏱ 1h 30m

🛌 Penzion Hubert

💰 cca 1 200 Kč / pokoj / se snídaní

✏ Penzion má společnou kuchyňku, super venkovní dětské hřiště, mega bohaté snídaně, když jsme odpoledne dorazily, tak jsem s povděkem kvitovaly možnost koupení si zlatavého moku z lednice (když jsme tam byly v červnu my, restaurace byla zavřená). Vedle penzionu se nachází naprosto skvostný rybník Malý Štolpich s nádherným výhledem na Jizerky. Vzhledem k tomu, že to byl náš první den a bydlely jsme právě v Penzionu Hubert, zvolily jsme cestu po „modré“. Dle informací cyklostezka 3006, tzv. Viničná cesta je úchvatná… Takže pokud to trošku půjde, můžete jí zkusit.

IG  sestřih z prvního dne: https://www.instagram.com/reel/C8qpQFuIqFI/

IG komentář https://www.instagram.com/reel/C8sddw3MKxN/

Druhý den, středa 26. 6. 2024

↔️  Ferdinandov -> Josefův Důl (Peklo)

⬆️ 618 m převýšení (mordor)

👣 12 km

⏱ 4h

🛌 Restaurace & penzion Hájenka

💰 cca 950 Kč / pokoj / polopenze

✏ Věděly jsme, že tento den bude bolet a taky že jo. Problematický úsek byl po žluté, kde vás mapa odkazuje na vodopády. Tzn. bylo jasné, že tam budou kameny, nejen v potůčku Černý Štolpich, ale i na cestě. Byl tam cca 600 m dlouhý úsek, se kterým jsme bojovaly asi hodinu. Můj cyklovozík Thule to jakž takž projel (s mým vypětím sil :)), outdoorový kočárek Thule jsme musely odlehčit (myšleno Toník musel do ruky) a kočárek jsme přetahávaly přes šutry prázdný. Vzhledem k tomu, že jsme měly jen čtyři ruce, dvě děti a dva kočárky, tak byl záhájen člunkový běh. Jedna nesla Tondu, druhá jela s Eliškou, pak se jedna vrátila pro prázdný kočár. A tak dokola a dokola… No říkaly jsme, že není 600 metrů jako 600 metrů. Pak je cesta už pohodová, typická pro Jizerky, asfalt, rovinaté nudné úseky. Nenechte si utéct rozhlednu Na Čihadle. Penzion Hájenka byl super, krásné prostředí, dobrá cena, dobře vaří a snídaně byla taky fantastická. V prostoru, kde se podávala snídaně byl i vnitřní dětský koutek. Venku obří dětské hřiště včetně trampolíny. Takže za mě: pět hvězdiček ⭐⭐⭐⭐⭐.

IG sestřih druhého dne: https://www.instagram.com/reel/C8shSxDM3R5/

IG komentář: https://www.instagram.com/reel/C8uzHCBstMV/

Den třetí, čtvrtek 27. 6. 2024

↔️  Josefův Důl (Peklo) -> Desná (v.n. Souš)

⬆️ 320 m převýšení

👣 15 km (nejdelší etapa)

⏱ 3h 30m

🛌 Penzion „U Kocoura“

💰 cca 1 400 Kč / pokoj / polopenze

✏ Zde je podivná zákruta v mapě do Desné. My jsme totiž původně chtěly rovnou z Josefova Dolu na Jizerku. Ale sehnaly jsme penzion až z pátka na sobotu, takže jsme musely upravit plány. Lámaly jsme si hlavu, kudy se z Josefova Dolu k nádrži Souš vydat – my jsme totiž nechtěly ztratit tolik vydřené výškové metry (přes Antonínov nebo naopak zase nahoru na rozcestí Pod Čihadlem). Jak byla cesta romantická, tak byla pro kočárky neschůdná. Takže opět přišel na řadu člunkový běh. Ale to jsme měly naštěstí již natrénované. Vrcholem zkratky byl horský potůček, který jsme brodily. No zážitky nemusí být pozitivní, hlavně, když jsou intenzivní. Zbytek trasy byl už v pohodě a moc nás potěšil otevřený bufet u Protržené přehrady. Co jsme slyšely, opravdu se vyplatí jít oklikou po cyklostezce, ta žlutá prý na kočárky nic moc… Penzion U Kocoura již něco pamatuje. Sice to vlastní milý starší pár, ale oproti ubytku, které jsme měly v čerstvé paměti, se to nedalo srovnat. Nepohodlné postele, televize bez signálu a příplatek za dítě 400 Kč mluví za vše.

IG sestřih třetího dne: https://www.instagram.com/reel/C8v7Y4TM5DV/

IG komentář: https://www.instagram.com/reel/C8xXyWSMw1g/

Den čtvrtý, pátek 28. 6. 2024

↔️  Desná (v.n. Souš) -> Jizerka

⬆️ 267 m převýšení

👣 11 km (schválně jsme si to natáhly)

⏱ 3h 30m

🛌 Penzion Sklárna

💰 cca 1 450 Kč / pokoj / polopenze

✏ Po bolavé noci U Kocoura jsme chtěly rychle pryč… Po analyzování cesty jsem se rozhodly vynechat modrou (označená jako hřebenovka), je to prý vyschlý potok a pokračovaly jsme doprava po červené směr Horní Polubný, odtamtud jsme si říkaly, že se rozhodneme buď po silnici, nebo po žluté, tzv. Knížecí cestou. A protože se nám neočekávaně dobře šlapalo, ještě jsme si to protáhly přes Vyhlídku Souš, kterou jsme omylem minuly a nic neviděly, ale což… Cesta je taky cíl :)) Každopádně Jizerka předčila naše očekávání. Nádherná horská víska. Penzion Sklárna sice nebyl zařízen pro děti (žádný dětský koutek, ani dětské židličky), ale skvělé pokoje, dobré jídlo a příjemná atmosféra. Protože jsme dorazily relativně brzo, šly jsme se ještě projít – skončily jsme u Pešákovny na pivu a pak jsme to nějak zakroutily zase domů. Dalších cca 5 km k dobru. Jen dejte pozor, na Jizerce jsou zmije, a to by pro ty naše prťata by bylo fatální, takže jsme o to víc měly oči na stopkách…

IG sestřih čtvrtého dne: https://www.instagram.com/reel/C8xf7IMMCU6/

IG komentář: https://www.instagram.com/reel/C8zztBysl23/

Den pátý, sobota 29. 6. 2024

↔️  Jizerka -> Kořenov (Horní Polubný)

⬆️ 200 m převýšení

👣 11 km

⏱ 2h 30m

🛌 Horský hotel Sport

💰 cca 1 000 Kč / pokoj / snídaně

✏ Tak tohle bylo zadarmo. Prostě jsme z Jizerky pošupajdily po červené dolů do Kořenova… Ke konci cesty se dalo uhnout po žluté okolo trati, ale my se už trochu bály – dle info, zase by tam na nás zase čekal terénní mordor pro kočárky. A za nás jsme již měly „splněno“, proto jsme sic lehce otrávené, ale došly po asfaltu… Zajímavou tečkou dne byl fakt, že jsem sice měly objednaný hotel Sport, ale cca 30 km v jiné vesnici… Naštěstí v tomto měli volno, takže jsme měly kam hlavu složit. Jako ultra bonus byl vnitřní dětský koutek a asi 200 m od hotelu za kostelem je super nové venkovní hřiště. Takže jsme měly i chvíli klid. Konečně. Už to začínalo být s těmi dětmi kapku únavné.

IG sestřih pátého dne: https://www.instagram.com/reel/C80CsgrMBCi/

IG komentář: https://www.instagram.com/reel/C82KIjzMLoT/

Den šestý, neděle 30. 6. 2024

↔️  Kořenov (Horní Polubný) -> Tanvald

⬆️ 100 m převýšení

👣 9 km

⏱ 2h

🚂 vlak Tanvald -> Praha, bez přestupu, 2,5hod

✏ Tady jsme trochu zariskovaly. Mohly jsme jet vláčkem už rovnou z Kořenova, ale říkaly jsme si, že by to byla škoda. Že si ještě těch 9 km seběhneme dolů do Tanvaldu, vlak jel přeci jen až ve 12:58 – času dost. Ale podle mapy jsme na červené trase viděly zase vodopády a pamatujete si, co to znamenalo náš druhý den… No ale říkaly jsme si, že to jdeme dolů, takže to dáme… No daly jsme to, ale zase jsme se musely vrátit k našemu oblíbenému člunkovému běhu. Jako dolů to šlo, ale nahoru bych to nechtěla jít ani omylem. Tak na to pozor. V našem čase byla červená dolů otevřená, zdá se, že v červenci 2024 je trasa zavřená kvůli pracím v lese, tak pokud se tudy budete chtít vydat, podívejte se na mapy.cz na aktuální informace. Vlak jsme stihly s přehledem a byly jsme happy jak dva (potažmo čtyři grepy), že jsme to zmákly.

IG sestřih šestého dne: https://www.instagram.com/reel/C82qS9yM05n/

IG komentář: https://www.instagram.com/reel/C85ODyss5Cl/

Obecné poznámky z cest:

👉 Vyplatilo se nám plánovat kratší trasy, než které jsme byly schopny ujít. Neměly jsme po cestě žádný stres.

👉 Oba kočárky super! Cyklovozík byl lepší do mordor terénu (cca 10 % celkové trasy), ale byl těžší.

👉 Když jdete do kopce je lepší mít věci na zádech, když po rovině a z kopce, lepší mít věci na kočáru.

👉 Mega výhoda spaní každá ve svém pokoji. Naše děti měly jiný spánkový režim, neměly jsme stres, že by se v noci budily navzájem a mohly jsme si večer zalézt každá do svého a mít tak už svůj „klid“.  Jj, už nám není 20 let 🙂

👉 S přepravou kočárů ve vlaku nebyl problém, jen jsem se zdvořile ptaly průvodčích kam s nimi máme jít.

👉 Opravdu se dívejte pozorně do mapy, jak na vrstevnice, tak i na strávený čas na trati. Mohly jsme zvolit i trasu, kde byly schody, či žebříky. Obloukem jsem se tomuto vyhnuly, opravdu netuším, jak bychom to s kočárky řešily. Případně respektujte uzavírky na trase.

👉 Jídlo: snídaně a večeře jsme měly převážně na ubytování a děti jedí s námi (vajíčka, těstoviny, brambory, sýr, knedlíky atd.). Pro děti přes den: pečivo, okurka, hroznové víno, jablíčko, banán, sušenky, tyčinky, měly jsme i domácí perníčky a domácí pizzu na první den. Plus pro děti umělé mlíčko na ráno / večer. Měly jsme i kaši, kdyby bylo nejhůř. Trochu teplé vody jsme sehnaly vždy. A pro mne game changer – mlíko dokážete udělat i z teplé kohoutkové vody (!!). My – dospěláci, jsme se hodně najedly ráno, přes den nějaká ta sušenka a pokud bylo možnost občerstvení, daly jsme si polévku, párek v rohlíku atd. Jídla jsme měly vlastně minimum. Vodu každá cca 1,5l na den.

Co říci závěrem? Stezka Českem – může jít každý! A my i s dětmi jsme toho důkazem. Byla to pecka. Tak kdy vyrazíte vy? 🙂

Více tipů na Instagramu: @:_rumovavila