Dětský den plný POZEMNÍHO HOKEJE...
Milí čtenáři, ráda bych vás seznámila s nevšedním zážitkem, který jsem měla možnost okusit tento víkend. Univerzum se zatočilo tím správným směrem a mně osud dovolil pracovně propojit dvě moje velké vášně - sport a marketing. Před nějakým časem, jsem odešla z korporátu, abych měla čas dělat věci, co pro mě mají jaksi taksi hlubší smysl. Při výpovědi jsem ale ještě vůbec netušila, kam mě vítr zavane, ale byla jsem si jistá, že se něco objeví. A stalo se. Přesně v čas, když jsem si říkala, že odpočívání od práce bylo už dost, tak jsem dostala nabídku spolupracovat se Českým svazem pozemního hokeje. Tento pro někoho neznámý sport, hraji již přes dvacet let a vděčím mu za mnohé. Zážitky, kamarády, sem tam byla i nějaká ta hokejová láska :) Zapadalo to přesně do mého konceptu. Sice mě někteří okolní strašáci upozorňovali na nejrůznější ale... ALE já jsem tvrdohlavec tvrdohlavá a nabídku jsem přijala.
Díky tomu jsem měla možnost spolupracovat na akci jménem Turnaj kroužků právě v tomto nádherném sportu, který se konal 11.11. 2017. Český svaz se již po několik let zaměřuje krom jiného na podporu mládeže. Proto investuje nemalé finanční prostředky, aby děti měly zázemí a mohly se bez větších starostí pustit do aktivního seznamování s pozemním hokejem. Jenže jak víme, peníze nejsou všechno. Bez lidí, kteří této bohulibé činnosti věnují svůj volný čas by to nešlo - na jejich plnohodnotné zaplacení již totiž finance bohužel nejsou... Když jsem mohla přiložit svou dobrovolnickou ruku k dílu, byla jsem velice ráda.
Ve školních družinách po celé České republice vznikaly pod záštitou Českého svazu pozemního hokeje sportovní kroužky, kde si děti mohly vzít tu naší prapodivnou hokejku do ruky. Několikrát do roka se pořádá právě tzv. Turnaj kroužků, kde se hráčata můžou porovnávat ve svých schopnostech a dovednostech. Vlastně bych to nazvala, že se jedná o takový dětský den plný hokeje. Děti si totiž také mohly zablbnout na skákacím hradě, nechat si pomalovat na obličej, bylo pro ně připraveno i speciální nafukovací hřiště atd.
Toto všechno by nebylo možné právě bez dobrovolníků, které tyto turnaje spolupořádají. K řadám dospělých se přidali i mladí muži z národního mužstva do 18 let. Sama jsem byla svědkem příprav, kdy jsme společnými silami stavěli hřiště do hluboké noci - slovy jsme tam byli v pátek do půlnoci. Někteří kluci z nároďáku měli co dělat, aby stihli poslední noční metro, či vlak. V sobotu ráno jsme opět všichni měli zase nástup, aby se dodělaly zbývající drobnosti. Hlavní organizátorka tam byla asi o dvě hodiny dříve než my ostatní. Bylo potřeba zajistit hudební playlist, připravit moderátorovi základní scénář, zapojit časomíru a já nevím co ještě... Kdo jste někdy organizoval podobnou akci, víte, kolik drobných detailů je potřeba zajistit.
Výsledkem byl krásný hokejový den, kdy se turnaje zúčastnilo přes 200 dětí, z 21 týmů z celé České republiky. Byl i jeden rekord v podobě účasti jednoho týmu z mateřské školky. Děti, trenéři i rodiče byli nadšení a já (jako novic ze svazu) jsem se dmula pýchou, že se zase udělal malý krok pro ten náš krásný skoro neznámý sport. Přes dvě stovky dětí již navždy budou vědět, co je pozemní hokej. Bez dobrovolníků by to ovšem nešlo... A za to si zaslouží velký dík.
Pokud kolem sebe máte možnost přiložit ruku k dílu a pomoci něčemu dobrému, udělejte to. Ta radost dětských oči, když jsme jim předávali poháry a diplomy, je prostě k nezaplacení...
Pozemnímu hokeji zdar, Vaše Rumová víla
Instagram: @_rumovavila