Jak jsem jela na Srí Lanku díky Markovi Zuckerbergovi

23.11.2017

To bylo tak... Minulý rok touhle dobou jsem se škrábala na hlavě a říkala si, že by to chtělo někam jet... Někam dál, někam za kopečky, za hranice této krásné zemičky. A hle, člověk si musí dávat pozor na to, co si přeje, protože jsem se ani nenadála a už jsem seděla v letadle směr Srí Lanka. Ale pěkně po pořádku...

Kamarádka zná moje cestovatelské touhy a řekla mi o skupině na facebooku, kde se vlastně cizí lidé dávají dohromady a společně se vydávají jak za humna, tak se různě toulají po zemi české. Přeci jenom okolo věku třiceti let, blázniví cestovatelé z řad kamarádů ubývají, protože zakládají rodiny a starají se o teplo domova. Činnost jistě bohulibá, kdežto moje toulavé boty by pořád ještě někam běhaly.

Takže jsem se na skupinu přihlásila taky a sledovala jsem, kdo, kam jede... Asi po třech dnech jsem zaznamenala příspěvek mého dávného kamaráda, že by ještě rád před Vánoci někam do tepla. Jsem se musela smát, protože Jendu jsem viděla jen párkrát v životě a bylo to tenkrát už pěkných pár let dozadu. Pamatovala jsem si ale, že to byl sympaťák a jen díky taktovce osudu, jsme se dále nestýkali. Pár dní jsem převalovala myšlenku (ozvat se mu) v hlavě, ale pod mým heslem, kdo nic nezkusí, nic nevidí, jsem mu napsala. Jenda byl velice mile překvapen, možná i lehce nadšen, protože nejen, že si mě pamatoval, ale také moc dobře věděl, že vládnu jazykem anglickým (oproti němu). Slovo dalo slovo a my už plánovali, co, kdy a hlavně kam. Srí Lanka byla vybrána vlastně náhodně. Časově to ladilo s tím, že v listopadu je ještě před hlavní turistickou sezónou, letenky jsou tím pádem za hubičku, počasí super, a hlavně je tam bezpečno. Jo a abych nezapomněla, je tam taky krásně.

Co se týká plánování naší trasy na Cejlonu, tak to bylo také docela snadné. Za prvé: já ráda plánuji a za druhé: Jenda se zase rád nechá vést. Jen jsme věděli, že první týden projedeme, co se dá, druhý týden se válíme na pláži na jihu. Naplánovali jsme si ještě cestou tam krátký stop over v Dubaji, protože Jenda si přál vidět Burj Khalifu (nejvyšší mrakodrap na světě), stačilo nám na to 6 hodin.

V roce 2016, kdy jsme jeli, tak víza se kupovala až na ostrově, co se týká očkování, tak doporučená jsou na žloutenku a břišní tyfus. Vlastně nám stačilo určit jen opravdu lehký směr cesty po ostrově, protože vše se tam dá dojednat ad hoc na místě. V tom je to krásné. Kde se vám líbí, tam zůstanete, kde ne, jedete zase dál.

My měli jen první noc zamluvenou v hotelu v Colombu (na pláži), druhý den už jsme sedli na autobus směr Dambulla. Jsou zde nádherné jeskynní chrámy a velmi známá "Lví hora", kam jsem ale nešli :) Nemáme moc rádi hlavní turistické atrakce, takže raději jsme si došli na druhou horu - Pidurangalu. V Dambulle se nám moc líbilo, tak jsme zůstali dvě noci. Posléze jsem se odebrali, opět jejich super místním busem, do Kandy. To jsem asi tři hodiny stála na jedné noze, která ještě ani nebyla moje. Jenže právě o to při cestování jde, nejde o zážitky jako takové, ale o jejich intenzitu...

Kandy je nádherné městečko okolo jezera. Moc hezké na takové ty noční romantické procházky držíc se ruku v ruce. Tedy pokud v té ruce zrovna nemáte pivo. Mimochodem, na Srí Lance je alkohol poměrně drahý, myslím, že kdybychom nehodovali po této stránce, tak by nás to vyšlo dvakrát levněji. Ovšem já i Jenda patříme k těm, co si rádi užívají. A to pivo na pláži, či kdekoli jinde, jsme si upřít nechtěli. Z Kandy jsme jeli vláčkem do Hattonu, kde jsme si pronajali auto a hurá směr do Dalhousie na Adamovu horu. Pár mých kamarádů tento výlet vynechalo a podle mě udělali hroznou chybu. Adamova hora je boží. Když se nás místí ptali, zda jsme horalové, tak Jenda - jakožto rodilý "Vrchlapák", jen přikyvoval. Tím pádem jsme dostali doporučení vyjít na vrchol hory na východ slunce o dost později než ostatní. Pět tisíc schodů je pět tisíc schodů, ale zvládli jsme to skoro na minutu přesně. Pravda je, že poslední stovku jsem skoro běžela, protože jsem chtěla mít krásné fotky. A že taky jo :)

Adamova hora / východ slunce
Adamova hora / východ slunce

Po kochání a slezení zpátky na zem, jsme měli plán se přesunout na Hortonské pláně, tzn vláčkem do Ohiya, kde jsme si s dalšími českými souputníky dali při táboráku vychlazené pivo. Ráno jsme se jeli podívat na ten slavný Konec světa, který se na Hortonských pláních nachází. To jsem taky koukala, super procházka, super výhledy, super nálada... Víte jak, byli jsme přeci na dovolené, takže kdo by vlastně očekával něco jiného... Po tomto zážitku jsme opět sedli na vláček a jeli do Elly. Tam mě to taky uchvátilo... Nádherné město v horách, a hlavně jsme asi po deseti dnech konečně nejedli rýži, ale dali jsme si ohromný, nádherný, propečený burger. Dostávali jsme se pomalu, ale jistě na jih, který je daleko více turistický a tím pádem tomu i trochu přizpůsobený. Znáte to, kde je poptávka, je i nabídka. Věděli jsme, že tím náš hlavní treck pomalu ale jistě končí a my se jedeme konečně zaslouženě válet na pláž...

Opět pomohl facebook a my se tam dočetli o jedné sličné slečně, co pomáhá provozovat na Srí Lance hotel. Takže šup za rodačkou do Tangalle. V jejich hotelu jsme zůstali asi čtyři noci. Užívali si pláže, chlazených drinků a houpací sítě. Mě osobně pořád lákal národní park Udawalawe, ale při daných v poměrech to bylo hrozně drahé. Naštěstí jsem svojí škťáckou stránku rychle umlčela a jeli jsme. No ještě, že tak. Tohle byl také zážitek k nezaplacení... Jsem si říkala, no a co... Tak uvidím slony v přírodě... Musím říct, Ježíši Kriste - já viděla slony v přírodě, teď můžu zemřít :) Opět, velká nádhera - rozhodně jeďte!!! Jelikož se náš pobyt neúprosně chýlil ke konci, zabalili jsme si naše krosničky, stavili jsme se ještě na dvě noci v Mataře, kde jsme zasurfovali a pomalu přes Galle jeli zpět na letiště...

Srí Lanka jako taková, byla úžasná. Vím, jezdí tam více a více lidí, ale pořád to stojí za to. A pokud nemáte, s kým jet, tak neleňte a rozhoďte sítě (klidně i skrz online). Nikdy nevíte, jaká rybička se vám do nich chytí a kam se díky tomu podíváte :)


Všem cestovatelům zdar a Markovi ještě jednou díky, Vaše Rumová víla


Kudy kam:

Trasa na Srí Lance:

https://mapy.cz/s/2dyM5


Letenky osobně nejraději hledám na:

www.skyscanner.cz

  • Letěli jsme s Fly Dubai za cca 12 000,- nedostanete tam sice jídlo ani pití, ale pokud se na to připravíte, není problém. Emiráti jsou trošku dražší, ale nabízejí super servis.

Na místě jsme se přepravovali místní dopravou, bus, vlak, ťuk ťuk (pozor - smlouvejte), pokud se nás sešlo více, pronajali jsme si větší auto.

Časová náročnost:

Čím delší, tím lepší. Je tam tolik krásných míst. Můžete dojet až úplně na sever, či na východ. Ten jsme my vynechali. Celkově jsme tam byli 15 dní - stačilo to. Byly jak zážitky, tak odpočinek. Jeli jsme ale v módu, že nemusíme vidět všechno, místo toho si raději dali pivo na pláži a vychutnávali přítomnost okamžiku.

Finanční náročnost:

Nás to celkově stálo cca 24 000,- včetně letenky. Pokud si nebudete dopřávat jako my, tak určitě můžete cenu ještě stlačit dolů. Bydleli jsme cca 200,- až 300,- za noc. Doprava i jídlo bylo velice levné. Pokud využíváte ťuk ťuk či auto, tak smlouvejte, jak jen se dá.

Užitečné odkazy:

Ještě, než klinete níže, jedna drobné rady... Pokud pojedete, vezměte si sebou tištěného průvodce. Osobně já mám ráda Marco Polo a ten mi pomohl více, než jakýkoli odkaz níže... Pomůžou také stáhnuté mapy offline.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%AD_Lanka

https://www.facebook.com/groups/spolucestovani/

https://www.katkacestuje.cz/p/sri-lanka-cestopis.html

https://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/sri-lanka/pruvodce/

https://www.povlastniose.eu/2016-sri-lanka/cestopis

https://sri-lanka.orbion.cz/cestopisy/sri-lanka-s-batuzkari-3-2-22-2-2016-4950/

https://www.kamsevydat.cz/rubriky/destinace/zahranici/asie/sri-lanka/