„Letní“ Krkonoše s dvěma dětmi (2 roky a 3 měsíce)

Přes zimu (2024/2025) jsem si hory moc neužila – pod srdcem mi totiž rostla další naše holčička, a v mých letech, čtyřicítka na krku, už jsem nechtěla pokoušet štěstí… Takže jsem místo skialpů a běžek jsem převážně seděla doma a jen se dívala na fotky kamarádů, kteří se proháněli po zasněžených pláních. ❄️📸

Ale teď, když už Verunka je na světě a už trošku povyrostla, tak jsem se nesměle zeptala doma: Co kdybychom jeli do Krkonoš na prodloužený víkend? 🌲☀️

Lesní bouda – jistota, která nezklame

Zvolili jsme osvědčenou klasiku – Lesní boudu nad Pecí pod Sněžkou. Mám to tam ráda, známe okolí, mají polopenzi (čti: nemusím řešit jídlo 💃) a hlavně – jsme rovnou nahoře na hřebenech.

Jen počasí nám nepřálo… Krakonoš nám to trochu „okořenil“ deštěm a teplotami kolem 14 stupňů. A to jsme byli na konci července! 🌧️🥶

Instagram reels: příjezd na Lesní boudu

Cesta nahoru: zkouška vztahu i nervů

Cesta tam nebyla úplně hladká (upřímně – tleskám všem párům, které se při balení a odjezdu nezhádají jako koně). Ale když jsme konečně dojeli nahoru, moje radost byla nekonečná. Co radost – blaženost nejvyššího stupně! 💗🏔️

Co jsme vezli s sebou?

Kolo pro tatínka (ten bez něj nedá ani ránu 🚴‍♂️)
MC Rider sedátko na kolo pro Elišku (2 roky a 9 měsíců) – parádní věc, dítě sedí vepředu, krásně vidí a ještě je to skladné
Odrážedlo – aby se mohla Eli pohybovat i samostatně
Kočár pro Verunku (3 měsíce) – obyčejný městský Gesslein, ale zvládne dost. Přidala jsem ruční brzdu a jistící popruh na ruku.

O cyklovozíku Thule s miminkovníkem jsem uvažovala, ale nakonec mi Verunka přišla ještě moc malá. Navíc v kočárku krásně spinkala i při snídani či večeři, takže za mě – nejlepší volba, i když jsem věděla, že nemůžu příliš do terénu. 💯 Ale člověk nemůže chtít všechno, že?

Den 1: Bouda na Rozcestí a ústup v lijáku

Plán byl jasný – dojít na chatu na Rozcestí, cca 8 km obklikou přes vyhlídku po zelené. Věděli jsme, že hrozí déšť, ale riskli jsme to.

Já s Eliškou (na odrážedle) a s Verčou v kočárku, jsem vyrazila napřed, tatínek měl svojí „hodinku klidu“. Po 5 km nás dojel na kole, děti jsme si prohodili a jeli jsme dál. A pak… se spustil slejvák alá provazy 🌧️.

Naštěstí ten moudřejší z nás – tatínek – zavelel k ústupu. Vyhlídku jsme stihli, takže já byla happy i tak. A ve finále jsme dobře udělali – pršelo další dvě hodiny v kuse.

Instagram reels: souhrn prvního dne, risk co nevyšel…

Večer se trošku vyčasilo, tak jsem si ještě vyběhla za barák a pokochala jsem se na vyhlídce zlatou hodinkou. 💛

Den 2: Kolínská bouda, Plzeň a rašeliniště

Druhý den jsme si dali Kolínskou boudu – mají tam mini ZOO, takže pro Elišku super motivace. Za boudou jsou pak Černohorská rašeliniště, ale to jsem si nechala jako „možná“.

Opět jsem vyrazila s holkami napřed, tatínek dorazil později. Po sváče jsme se rozdělili a dali si sraz v cíli na Kolínské boudě. Počasí přálo, Plzeň chutnala, nálada byla výborná a já, posilněná, jsem se rozhodla jít dál…

No jo – kopec jako kráva, a když jsem ho dala, přišel ještě větší! 😅 Kočárek musel překonat odtokové kanálky širší než jeho kola, ale když jsem se konečně vyškrábala nahoru, otevřela se mi nádherná planina s dřevěnými chodníčky a pidi rozhlednou. Černohorská rašeliniště stojí fakt za to!

Instagram reels: souhrn druhého dne – rašeniliště

Den 3: Eliška a rozhledna Hnědý vrch

Poslední den jsem zvolila „rychlovku“. Verunku jsem nechala s tátou a vyrazila s Eliškou na motorce k rozhledně Hnědý vrch.

Eli sice víc brzdila než jela 😅, ale moje motivace dojít nahoru byla silnější, tak jsme to zmákly. Jenže po pokochaní Eli chtěla sjet dolů po sjezdovce. To jsem jí jako správná zodpovědná matka samozřejmě zakázala… 😇 Výsledkem byl pláč, že přes slzy neviděla na cestu 😭 – ale jakmile jsme se dostaly na asfalt, Eli chytila druhý dech. Motorka se rozjela, dělala obloučky a já v duchu říkala: Krásná příprava na zimu… ⛷️

Instagram reels: Rozhledna hnědý vrh