Rychlebské stezky

Rychlebské stezky jsou mezi MTB cykloblázny velmi vyhlášené, a právem! Nenajdete tady žádnou lanovku, musíte nahoru pěkně za svý a to dost cyklistů odrazuje… Za to zde objevíte panenskou přírodu, která se jen tak nevidí. Místní MTB traily jsou jedny z nejlepších v České republice.

Protože Rychleby jsou cca 3,5 h od Prahy, člověk už si trošku rozmyslí, zda mu stojí za to sem měřit cestu… Proto my jsme tento výlet spojili s dovolenou na Dolní Moravě (více si přečtěte zde). V Rychlebech jsem byla před 4 lety a nejen, že jsem se dost natrápila, ale i pobavila (přečtěte si zde). Byla jsem tu na kempu a z nabitých cykloznalostí těžím do teď. Kemp v Rychlebech byl stejně prospěšný jako “studijní” víkend v Trutnově s Dušanem (více zde). Doporučuji jakékoli kempy všemi deseti!! Posune to vaše bajkerské schopnosti o značný kus dál…

Každopádně pojďme rovnou k věci. Byla jsem velmi zvědavá, kam se moje “skills” za 4 roky ježdění posunuly. První zkouška dopadla dobře 🙂 U pumptracku je jeden 40 cm hupík… Tenkrát jsem tam udělala scénu jak z Národního divadla s názvem: “Vsadím se o pivo, že to nesjedu”… A teď jsem to přejela jako by se nechumelilo… Hmm dobrej start, říkala jsem si 🙂 Následovala poučka od mého spolubajkera, že můžu jít na trail “Naučnou stezku” jen v případě, že výšlap Dr. Wiessnera dám bez šlápnutí na zem… Ha ha ha, málem jsem hodila tlamu při přejezdu prvního brodu, který nás tam čekal…

No nic, jedu dál. Matně jsem si pamatovala dvě pasáže, cca ve 2/3 cesty je jeden nepříjemný šikmý kámen a hned za tím přes dřevěné lávky velký “schod”. Zdolala jsem s 80% úspěchem. Na Naučnou stezku jsem si nakonec troufla taky, říkala jsem si, že kdyžtak zastavím a kolo snesu… Pro mě velkým překvapením bylo, že až na dvě místa, tato polobajkerská technika (jdeš vedle kola a modlíš se, aby za tebou nejel nějaký střelec), nebyla potřeba 🙂 A to prosím Naučná stezka je černý – opakuji slovy, ČERNÝ trail… Wow, to jsem docela fakt koukala. Následoval přesun na můj milovaný Superflow a hurá zase dolu na Základnu. Nutno podotknout, že na Superflow je lávka, z které jsem před 4 lety spadla do potokobahna – kdo zná, ví… Tentokrát projeto napoprvé a v pohodě. Další Wow… Byla jsem lehce překvapená ze začátku Superflow, kde se definice modrého trailu jaksi vytratila… V úsecích, kde řádil kůrovec a stromy musely k zemi, je znát, že traily dostávají pěkně na “zadek” a stávají se z nich těchnicky náročnější pasáže…

Den druhý. Dr. Wiessner byl zdolán o dost lépe, velký schod jsem zdolala na 90 % – ještě milimetr a byla bych nahoře 🙂 Byla jsem poučena, že tentokrát jdeme na tzv. staré traily a že na nějaké lehoučké Superflow můžu rovnou zapomenout. Naštěstí jsem měla alespoň právo zajet si k lomu Brankopy. Po odpočinku jsem začala Obelixem (opět až na jednu pasáž sjeto komplet), následoval Tajemný, Mramorový – potíž v těchto červených není při technických sjezdech, ale v tom, že šlapete a máte na cestě šutriska. Takže šlapeš a přizvedáváš kolo, aby ses nezapíchnul, stejně tak, jako se to povedlo mně. Sice jsem odskočila, ale stejně jsem skončila pod trailem… Naštěstí až na pár škrábanců a potlučené bajkerské ego jsem “pád” přežila bez úhony. Posléze přišly Sjezdy. Přestože miluji skákání, pořád mi to nejde, takže se držím spíše při zemi. Díky tomu jsem na Sjezdech nemohla objevit tu pravou krásu… Snad příště…

Co mě ale velmi překvapilo, byl fakt, že jsem zmákla věci, o kterých bych si před 4 lety mohla nechat jen zdát. Prosím berte mě, že se srovnávám sama se sebou, neporovnávám se s těmi super bajkery, kteří poprvé sednou na “celopéro” a zmáknou obratem sjet Velblouda… Dala jsem dohromady seznam věcí, co mi nejvíc pomohlo:

• Fyzická kondice & síla. Můžeš si v klidu přišlápnout v těžších pasážích a nevypustíš u toho duši.
• Umění držet balanc – vyplatí se umět zastavit na místě. Máš čas na rozmyšlení sjet x sejít.
• Přešlápnutí pedálů. Zvláště u Dr. Wiesneera super pomůcka, když nechceš narazit šlapkou do skály.
• Žádný gumčum – když už jedeš nějaký brutál, rozhodně nekoukej pod sebe, jen důvěřuj kolu…
• Praxe – jezdit, jezdit, jezdit… Čím více zkušeností, tím více si pak troufneš…

Vaše pořád MTB jezdící, Rumová víla

IG: @_rumovavila

---

Užitečné informace:

Autem z Prahy cca 3-4 h, nejrychlejší přes Polsko, 240 km

Ubytování:

Vřele doporučuji TRAIL HOUSE, stačí zavolat a domluvit se. Ceny friendly, zázemí super a snídaně nad očekávání…

Rychlebské stezky, více informací zde.

Pokud se chcete pobavit, jak moje ježdění vypadalo v začátcích, přečtěte si můj příběh Rychleb poprvé ZDE