Run for movember 2021, očima závodníka
To bylo tak. Si jednou ležím spokojeně na gauči a v tom
telefon od mého staršího bráchy, který se posledních pár let pustil do nového
hobby: běhání. Dotáhl to tak daleko, že půlmaraton běhá za 1 hodinu, 35 minut.
Kdo si párkrát měřil čas, teď znalecky kývá hlavou. V tom telefonu se ozvalo:
"Co děláš v sobotu? Za naším barákem organizují závod pro dobrou věc. Já běžím
trať 14km, ty si můžeš dát jen 7km. Což?" Napadlo mě spoustu výmluv, ale na druhou
stranu jsem si vzpomněla, že jakýkoliv závod je super adrenalin. Takže odpověď
byla: "Jasně, jdu. V kolik, kde?".
Bez jakéhokoli studu jsem si tedy oblékla číslo se jménem Petr Jeřábek a byla jsem upozorněna milými organizátory, ať se nenechám zviklat, že i když mám zelené číslo (tzn. běžci na 14km), tak ať se zařadím do startu s čísly oranžovými - trasa 7km. Proběhla hromadná rozcvička, zakroutili jsme zadky v rytmu samby a už se nervózně těšili na start.
Pak to přišlo. Výstřel z pistole, start.
Na závodech řeším hned ze začátku problém, nesmím to přepálit. Jakmile mě začne píchat v boku, jsem hotová. Postavila jsem se tedy dozadu. Vedle mě byli dva sympaťáci s berlemi, evidentně měli stejnou motivaci jako já. Zúčastnit se :)
Ze začátku nás hned čekal kopeček, kde začali "odpadávat"
první běžci a plynule začali přecházet do chůze. Já jsem to zmákla svým cupitavým
běžeckým krokem, pak rovinka kde jsme mohli trochu přidat, následoval lesní sešup dolů,
který byl zakončen (pro někoho překvapivě) dalším výběhem do kopečku. Pár dalších běžců se opět zařadilo
mezi chodce. Já jsem k mému překvapení pořád běžela. Jelikož hostivařská
přehrada leží za mým domovem již přes tři desetiletí, věděla jsem, že máme za sebou tak osudný první kilometr a půl. Super, mohla jsem přidat, píchání nikde... Zkusila jsem zase
o trošku natáhnout krok a vzpomínala na film Zátopek...
Legrace byla, že jsem podél trati potkávala fanoušky, mé kamarády. Jistě si dokážete představit, jaké to je, když na vás halekají: "Přidej, přidej!" zatímco vy lapáte po dechu. A co jiného máte dělat, musíte přidat. Přeci se neztrapníte, že jo... Suma sumárum: doběhla jsem v čase 46:47, z žen jsem se umístila v druhé půlce startovního pole, ale co... Já tam běžela kvůli radosti z pohybu, podpořit dobrou věc a ne kvůli bedně... Upřímně musím říct, že jsem byla nadšená.
Po závodě jsme si dali zasloužené pivínko, probrali dojmy a šup zase zpátky na gauč. Přeci jenom, aktivity bylo pro dnešek dost. Pokud můžete, vyrazte na hobby závody. Mám za sebou jak cyklo, běh tak i triatlon (psala jsem třeba zde) nebo MTBO (článek zde) a vždy se mi to zapsalo do paměti na hodně dlouho. Stojí to za to. Stačí se totiž hecnout, vstát z gauče a jít. Zážitek pak už přijde sám.
Vaše Rumová víla
Praktické informace:
Více informací přímo o běhu "Run for movember" najdete: www.runformovember.cz
Aktuality můžete sledovat i na jejich FB profilu: www.facebook.com/runformovember
Další možné závody:
https://mtbs.cz/sekce/kalendar