Milí čtenáři, ráda bych vás seznámila s nevšedním zážitkem, který jsem měla možnost okusit tento víkend. Univerzum se zatočilo tím správným směrem a mně osud dovolil pracovně propojit dvě moje velké vášně – sport a marketing. Před nějakým časem jsem odešla z korporátu, abych měla čas dělat věci, co pro mě mají jaksi taksi hlubší smysl. Při výpovědi jsem ještě vůbec netušila, kam mě vítr zavane, ale byla jsem si jistá, že se něco objeví. A stalo se. Přesně v čas, kdy jsem si říkala, že odpočívání od práce už bylo dost, jsem dostala nabídku spolupracovat se Českým svazem pozemního hokeje. Tento pro někoho neznámý sport hraji již přes dvacet let a vděčím mu za mnohé. Zážitky, kamarády, sem tam byla i nějaká ta hokejová láska 🙂 Zapadalo to přesně do mého konceptu. Sice mě někteří okolní strašáci upozorňovali na nejrůznější ale… ALE já jsem tvrdohlavec tvrdohlavá a nabídku jsem přijala.
Díky tomu jsem měla možnost spolupracovat na akci jménem Turnaj kroužků právě v tomto nádherném sportu, který se konal 11.11. 2017. Český svaz se již po několik let zaměřuje krom jiného na podporu mládeže. Proto investuje nemalé finanční prostředky, aby děti měly zázemí a mohly se bez větších starostí pustit do aktivního seznamování s pozemním hokejem. Jenže jak víme, peníze nejsou všechno. Bez lidí, kteří této bohulibé činnosti věnují svůj volný čas by to nešlo – na jejich plnohodnotné zaplacení již totiž finance bohužel nejsou… Když jsem mohla přiložit svou dobrovolnickou ruku k dílu, byla jsem velice ráda.
Ve školních družinách po celé České republice vznikaly pod záštitou Českého svazu pozemního hokeje sportovní kroužky, kde si děti mohly vzít tu naší prapodivnou hokejku do ruky. Několikrát do roka se pořádá právě tzv. Turnaj kroužků, kde se hráčata můžou porovnávat ve svých schopnostech a dovednostech. Vlastně bych to nazvala, že se jedná o takový dětský den plný hokeje. Děti si totiž také mohly zablbnout na skákacím hradě, nechat si pomalovat obličej, bylo pro ně připraveno i speciální nafukovací hřiště atd.
Toto všechno by nebylo možné právě bez dobrovolníků, kteří tyto turnaje spolupořádali. K řadám dospělých se přidali i mladí muži z národního mužstva do 18 let. Sama jsem byla svědkem příprav, kdy jsme společnými silami stavěli hřiště do hluboké noci – slovy jsme tam byli v pátek do půlnoci. Někteří kluci z nároďáku měli co dělat, aby stihli poslední noční metro, či vlak. V sobotu ráno jsme měli opět všichni nástup, aby se dodělaly zbývající drobnosti. Hlavní organizátorka tam byla asi o dvě hodiny dříve než my ostatní. Bylo potřeba zajistit hudební playlist, připravit moderátorovi základní scénář, zapojit časomíru a já nevím co ještě… Kdo jste někdy organizoval podobnou akci, víte, kolik drobných detailů je potřeba zajistit.
Výsledkem byl krásný hokejový den, kdy se turnaje zúčastnilo přes 200 dětí z 21 týmů z celé České republiky. Padl i jeden rekord v podobě účasti týmu z mateřské školky. Děti, trenéři i rodiče byli nadšení a já (jako novic ze svazu) jsem se dmula pýchou, že se zase udělal malý krok pro ten náš krásný skoro neznámý sport. Přes dvě stovky dětí již navždy budou vědět, co je pozemní hokej. Bez dobrovolníků by to ovšem nešlo… A za to si zaslouží velký dík.
Pokud kolem sebe máte možnost přiložit ruku k dílu a pomoci něčemu dobrému, udělejte to. Ta radost v dětských oči, když jsme jim předávali poháry a diplomy, je prostě k nezaplacení…
Pozemnímu hokeji zdar, Vaše Rumová víla
Instagram: @_rumovavila
Užitečné odkazy:
https://www.facebook.com/hokejprodeti
Novinky a hlášky
Festival Banát, 4 dny, na které nikdy nezapomenu
Festival Banát- Dunaj Chtěla jsem jet na Banát do Rumunska už dlouhých pár let. Leč, lístky se tak rychle vyprodaly, že jsem to nikdy nestihla zorganizovat. Využila jsem proto let covidových (2021), kdy se lidé rozhodovali k účasti na akci na poslední chvíli a chytla šanci za pačesy. Týden před festivalem jsem koupila lístky a […]
Run for movember 2021, očima závodníka
To bylo tak. Si jednou ležím spokojeně na gauči a v tom telefon od mého staršího bráchy, který se posledních pár let pustil do nového hobby: běhání. Dotáhl to tak daleko, že půlmaraton běhá za 1 hodinu, 35 minut. Kdo si párkrát měřil čas, teď znalecky kývá hlavou. V tom telefonu se ozvalo: “Co děláš […]
Čundr na Jižní Šumavě
Vyhlídka na Plešné jezero Krátce po vzniku blogu Rumové víly jsem si založila i Instagram… Nejen, že jsem obrázkově chtěla sdílet své zážitky z cest a dalších lumpáren, ale zároveň jsem se chtěla inspirovat od ostatních. Před pár lety jsem narazila na profil Fotíme Šumavu a uvědomila jsem si, jak je tento jižní kus naší krajiny krásný. Na […]
Rychlebské stezky, návrat na místo činu
Rychlebské stezky Rychlebské stezky jsou mezi MTB cykloblázny velmi vyhlášené, a právem! Nenajdete tady žádnou lanovku, musíte nahoru pěkně za svý a to dost cyklistů odrazuje… Za to zde objevíte panenskou přírodu, která se jen tak nevidí. Místní MTB traily jsou jedny z nejlepších v České republice. Protože Rychleby jsou cca 3,5 h od Prahy, […]
Dolní Morava na kolech
výhled od Stezky v oblacích Dolní Morava mě lákala vzhledem k novým trailům už dlouho… Protože to není úplně za “bukem” (z Prahy necelé 3 h cesty), rozhodli jsme se tam jet na víc dní. A rozhodně jsme neprohloupili. Dolní Morava má co nabídnout, i když se jedná vlastně jen o jedno údolíčko 🙂 Prorokuji […]
Šemberské stezky, floučka kousek za Prahou
Tak na tohle jsme čekali dlouho… Pořád jsme si s kamarády lámali hlavu, kam kousek za Prahu na nějaké floučkové traily. Myšleno motyčkou okopané… Nebo dobře budu přesná – já jsem si lámala hlavu, klukům je to jedno, ti vesele skotačí v Prokopáku, na Šárce, na Točné, na Kokořínsku a já nevím, kde všude… I […]
Nejnovější
