Jednoduchá odpověď – BLBĚ 🙂
Snad mi to nikdo nebude mít za zlé, ale ještě jednou na světlo vytáhnu můj famózní zážitek se spolupořádáním halového mistrovství Evropy v pozemním hokeji. Vůbec jsem si za…
… a) nemyslela, že někdy něco takového budu dělat
… b) kolik to je práce…
Když to vezmu kolem a kolem, tato akce se začala pořádat cca půl roku před dnem D s tím, že na ní nejsou finance, aby se pořádně zaplatili organizátoři. Ono totiž na lidi v této sféře nikdy nejsou peníze, takže dobrovolnosti se meze nekladou 🙂 Jsem velmi mile překvapena, že si někdo v dnešní době najde čas a obětuje ho pro dobrou věc. Vždy, když se s nějakým takovým projektem setkám, hřeje mě to u srdce. Tak nějak mám pocit, že to s námi ještě není tak špatné 🙂
Takže abych to shrnula, organizovalo se: 8 týmů po 18 členech, 20 oficiálních hostů, 2 000 návštěvníků. Byla to třídenní akce, kterou dva měsíce před akcí nikdo neměl na starosti jako full time job. Vše se řešilo o víkendech a po večerech. Několik týdnů před akcí zhruba tři lidi na chvíli zapomněli na své právoplatné zaměstnání a začali řešit jen mistroství Evropy. Naštěstí k ruce měli další dobrovolníky, kteří ve svém volném čase zařizovali další věci, které byly potřeba ad hoc.
Jenom tři lidi na “plný úvazek” a tři neděle do zahájení!!! Je to neuvěřitelné, když si vezmete, co všechno musíte zařídit. Ubytování pro 184 lidí, dopravu z letiště, dopravu z hotelu do haly přímo na akci, promo samotné akce, aby vám tam alespoň někdo přišel, sponzory – a tím i zařízení bannerů, organizaci 40 dobrovolníků, do toho potřebujete zblbnout ještě další lidi, aby vám pomohli s organizací, zařídit prodej vstupenek na akci, nechat vyrobit medaile, koupit asi tisíc maličkostí jako jsou lepenky, provázky, píšťalky, náhradní balónky na hru, dále řešíte tento event po administrativní a ekonomické stránce, musíte také oficiálně pozvat oficiály a já nevím co všechno. Prostě toho bylo sakra moc 🙂
Nemalou komplikací projektu je i to, že máte pidi budget, takže řešíte každou korunu. Naštěstí ostatní lidé mají také dobré srdce a rádi vám pomůžou 🙂 I díky tomu se mi zdarma povedlo zařídit promo celé akce v ceníkové ceně za cca 400 000,-.
Stejně mi hlava nebere, jak jsme to mohli nakonec všechno zvládnout. Po akci se ke mně dostaly velmi pozitivní ohlasy, jak od hráčů, od oficiálů z Evropské hokejové federace, tak i od návštěvníků. Já osobně jsem měla pocit zadostiučinění větší než kdykoli před tím v mé pracovní kariéře. Suma sumárum, když si to vyhodnotím ex post – stálo to za všechny nervy, které jsem před danou akcí měla, za všechno to moje rozčilování, i za komunikační střety, které jsem při vyhrocených situacích absolvovala. Včera jsem se bavila s kamarádem, že jsem sama překvapená, jak moc silný pocit uspokojení jsem měla – říkal, že je to i tím, že jsem to dělala zadarmo a dobrovolně.
Asi na tom je kus pravdy.
Takže pokud se máte možnost přimotat k dobré věci, tak neváhejte a investujete do toho svůj čas a energii, stojí to za to.
Jo a mimochodem, naše holky obsadily na mistroství Evropy krásné čtvrté místo. Na naší malou českou pozemářskou amatérskou kotlinu je to úžasný výsledek!
Vaše Rumová víla
Instagram: @_rumovavila
Více informací:
https://www.pozemnihokej.cz/halove-mistrovstvi-evropy-zen-2018
https://www.facebook.com/pg/pozemnihokej/photos/?tab=album&album_id=10156159600067147
Festival Banát- Dunaj Chtěla jsem jet na Banát do Rumunska už dlouhých pár let. Leč, lístky se tak rychle vyprodaly, že jsem to nikdy nestihla zorganizovat. Využila jsem proto let covidových (2021), kdy se lidé rozhodovali k účasti na akci na poslední chvíli a chytla šanci za pačesy. Týden před festivalem jsem koupila lístky a […]
To bylo tak. Si jednou ležím spokojeně na gauči a v tom telefon od mého staršího bráchy, který se posledních pár let pustil do nového hobby: běhání. Dotáhl to tak daleko, že půlmaraton běhá za 1 hodinu, 35 minut. Kdo si párkrát měřil čas, teď znalecky kývá hlavou. V tom telefonu se ozvalo: “Co děláš […]
Vyhlídka na Plešné jezero Krátce po vzniku blogu Rumové víly jsem si založila i Instagram… Nejen, že jsem obrázkově chtěla sdílet své zážitky z cest a dalších lumpáren, ale zároveň jsem se chtěla inspirovat od ostatních. Před pár lety jsem narazila na profil Fotíme Šumavu a uvědomila jsem si, jak je tento jižní kus naší krajiny krásný. Na […]
Rychlebské stezky Rychlebské stezky jsou mezi MTB cykloblázny velmi vyhlášené, a právem! Nenajdete tady žádnou lanovku, musíte nahoru pěkně za svý a to dost cyklistů odrazuje… Za to zde objevíte panenskou přírodu, která se jen tak nevidí. Místní MTB traily jsou jedny z nejlepších v České republice. Protože Rychleby jsou cca 3,5 h od Prahy, […]
výhled od Stezky v oblacích Dolní Morava mě lákala vzhledem k novým trailům už dlouho… Protože to není úplně za “bukem” (z Prahy necelé 3 h cesty), rozhodli jsme se tam jet na víc dní. A rozhodně jsme neprohloupili. Dolní Morava má co nabídnout, i když se jedná vlastně jen o jedno údolíčko 🙂 Prorokuji […]
Tak na tohle jsme čekali dlouho… Pořád jsme si s kamarády lámali hlavu, kam kousek za Prahu na nějaké floučkové traily. Myšleno motyčkou okopané… Nebo dobře budu přesná – já jsem si lámala hlavu, klukům je to jedno, ti vesele skotačí v Prokopáku, na Šárce, na Točné, na Kokořínsku a já nevím, kde všude… I […]