To bylo tak, jednou mi volal kamarád, zda nechci jít na pivo a rovnou i něco tak trochu otestovat… Máme totiž společnou kamarádku, která potřebovala další skupinu pokusných králíků, aby prošli a vyzkoušeli únikovku, která se teprve bude otevírat (tohoto času již otevřená). Pokud nevíte co je “únikovka”, tak se jedná o tvz. únikovou hru, kdy vás zavřou do nějakého prostoru a abyste se odtamtuď dostali musíte splnit požadovaný počet úkolů. Je to vlastně taková lidská adventura 🙂 Většinou daná hra má i své vlastní téma a příběh. Poslední dobou jsou únikové hry velmi populární a já se tomu nedivím 🙂 Já jsem již jednu takovou hru absolvovala a moc jsem si to užila, takže jsem s radostí souhlasila. Mimochodem u té první jsem se málem podělala strachy (mělo to duchařskou tématiku), taky výborná záležitost :)))
V tomto případě se o únikovou hru vytvořenou společností MindMaze, která věci dělá do detailu a zakládá si na propracovanosti hry, o kterém se nám – obyčejným smrtelníkům, může jenom zdát. Vůbec nám nedochází kolik drobností bylo potřeba promyslet, zařídit a nastavit… Po absolvování celé hry jsem se bavila s organizátory a ti mi osvětlovali nejrůznější detaily, proč toto tam je, proč tamto tam není – tito lidé jsou fakt scifi geekové a lpějí na dokonalosti… :))
Hru, kterou jsem absolbovala se jmenuje Galactic Pioneers a jak název napovídá jedná se o vesmírnou tématiku. Při vstupu jsme na naše putování hvězdami dostali výzbroj a také jsme prošli pečlivým mezigalaktickým školením. Bez toho jsme nemohli vstoupit na vesmírnou loď. Chápete to, já jdu s kamarády na pivo a ani nemrknu, už držím v ruce laserovou bouchačku a bojím se, odkud na mě vyskočí, jaký vetřelec. Jsem povahy bázlivé, takže si umíte představit, že při sebemenším nenadálém zvuku jsem skočila kamarádům za krk. Co ti si se mnou v průběhu hry užili… 🙂
Velice rychle jsme se dostali do děje, přijmuli své role a vydali se tedy zachránit obyvatelé planety Země, která byla těsně před zničením. Byli jsme jedinou nadějí na záchranu lidstva… Takže trochu stres… Na vyluštění celé hry jsme měli pouho pouhou hodinu… Jedoduše řečeno legrace na place…
Jak je vidno na úvodní fotce, byli jsme tři souputníci, každý jsme si po svém řešili daný úkol. Když jsme si nevěděli rady, dali jsme hlavy dohromady. Když jsme ani pak nevěděli co dál, tak jsme se šli věnovat něčemu jinému s nadějí, že časem nám to dojde 🙂 Stejný princip, když něco hledáte a nemůžete to najít… Díky tomuto systému jsme se dostali až na kapitánský můstek, jenže nám začal hodně rychle docházet čas… Martin se ujal vedení a vydával příkazy přímo z velicího stanoviště. Ježíši, to byla zase legrace, už jsme se blížili k vyřešení celé záhady, muzika se stupňovala a čas tikal – tik, tak, tik, tak…
Nakonec jsme všechny čudlíky pomačkali, napětí přestáli s více, či méně chladnou hlavou (“Martine, já to tu za Boha nemůžu najít – pojď mi okamžitě pomoc!!!) a díky tomu jsme lidstvo zachránili. Zážitek k nezaplacení… 🙂
Samozřejmě jsme to všechno posléze probrali v restauračním zařízení a že na celou diskuzi pár piv padlo… To je tak, když na hodinu uniknete z reality chození do práce, nákupu rohlíků a stanete se na chvíli někým jiným. Únikové hry mám opravdu v oblibě, protože strávíte čas s přáteli, zapojíte mozek a pokud hra je dobře připravená, tak vás na 110% vtáhne do děje.
Galactic Pioneers taková rozhodně je, takže pokud hledáte tip na zážitek, či ještě hledáte inspiraci k Vánocům, tak dárkový poukaz vám poslouží pro celou rodinu, nebo pro celou partu.
Vaše galaktická Rumová víla
Instagram: @_rumovavila
Festival Banát- Dunaj Chtěla jsem jet na Banát do Rumunska už dlouhých pár let. Leč, lístky se tak rychle vyprodaly, že jsem to nikdy nestihla zorganizovat. Využila jsem proto let covidových (2021), kdy se lidé rozhodovali k účasti na akci na poslední chvíli a chytla šanci za pačesy. Týden před festivalem jsem koupila lístky a […]
To bylo tak. Si jednou ležím spokojeně na gauči a v tom telefon od mého staršího bráchy, který se posledních pár let pustil do nového hobby: běhání. Dotáhl to tak daleko, že půlmaraton běhá za 1 hodinu, 35 minut. Kdo si párkrát měřil čas, teď znalecky kývá hlavou. V tom telefonu se ozvalo: “Co děláš […]
Vyhlídka na Plešné jezero Krátce po vzniku blogu Rumové víly jsem si založila i Instagram… Nejen, že jsem obrázkově chtěla sdílet své zážitky z cest a dalších lumpáren, ale zároveň jsem se chtěla inspirovat od ostatních. Před pár lety jsem narazila na profil Fotíme Šumavu a uvědomila jsem si, jak je tento jižní kus naší krajiny krásný. Na […]
Rychlebské stezky Rychlebské stezky jsou mezi MTB cykloblázny velmi vyhlášené, a právem! Nenajdete tady žádnou lanovku, musíte nahoru pěkně za svý a to dost cyklistů odrazuje… Za to zde objevíte panenskou přírodu, která se jen tak nevidí. Místní MTB traily jsou jedny z nejlepších v České republice. Protože Rychleby jsou cca 3,5 h od Prahy, […]
výhled od Stezky v oblacích Dolní Morava mě lákala vzhledem k novým trailům už dlouho… Protože to není úplně za “bukem” (z Prahy necelé 3 h cesty), rozhodli jsme se tam jet na víc dní. A rozhodně jsme neprohloupili. Dolní Morava má co nabídnout, i když se jedná vlastně jen o jedno údolíčko 🙂 Prorokuji […]
Tak na tohle jsme čekali dlouho… Pořád jsme si s kamarády lámali hlavu, kam kousek za Prahu na nějaké floučkové traily. Myšleno motyčkou okopané… Nebo dobře budu přesná – já jsem si lámala hlavu, klukům je to jedno, ti vesele skotačí v Prokopáku, na Šárce, na Točné, na Kokořínsku a já nevím, kde všude… I […]