Jelikož jsme trošku s kamarádkami víly nerozhodné, tak o tom, že pojedeme na víkend do Špindlerova Mlýna jsem se rozhodly asi 3 hodiny před odjezdem. Ten víkend byla akce “Marosana vol. 19”, ale děsila nás předpověď počasí… Mělo být okolo 6 stupňů a celý víkend pršet. Nakonec nás přesvědčilo naše hromadné ujištění, že nejsme žádná vořezávátka, hodily jsme kola do auta a vyrazily… Já měla opět sevřené půlky, protože jsem tam jela s bikerkami na slovo vzatými. Já jsem sice byla plná nadšení, ale to vás před držkopádem moc neochrání… Ale hrozně mě lákala představa sjet si sjezdovku bez sněhu…
Přijely jsme v pátek ve večerních hodinách, vyřídily formality jako ubytování, kam uschovat kola a hurá na píívo. Jelikož jezdíme do Špindlu přes zimu pravidelně, potkaly jsme hromadu známých. Bylo to jako při zahájení lyžařské sezóny, kdy se zase potkáte se svojí zimní rodinou po dlouhých letních měsících. Klábosila bych až do rána, avšak moc dobře jsem věděla (tedy vlastně nevěděla, protože jsem v bike parku ještě nebyla, ale přinejmenším jsem tušila), co mě ráno bude čekat.
Celou sobotu jsem děkovala Bohu, že jsem přeci jenom již lehce zodpovědná a nenechala jsem se noc před tím zlákat vůní rumu. První jízdu lanovkou nahoru jsem byla celá natěšená s úsměvem od ucha k uchu… Ten mě však brzo přešel, ne že by se mi trail “Free ride” nelíbil, musela jsem však při jízdě povolit mimické svaly a všechnu energii jsem soustředila na boj proti zemské gravitaci. Občas to bylo jen tak tak… Trasa je pěkná, pro zkušené bikery asi snadná, ale já jsem se s volnými kameny a kamínky nějak nemohla sžít. Když jsme najely cestičku vedle modré sjezdovky, tak tam se mi očíčka zase rozsvítila. Bylo to podobné jako Superflow v Rychlebkách. Takže sem tam nějaká ta klopenečka a vlnka za vlnkou… Při přejezdu výstupní stanice Hromovky mě začali pojímat mrákoty, protože níže byly takové úseky, že jsem je raději sešla po svých. No co… Řídila jsem se heslem, raději slezu, než spadnu 🙂
Druhá jízda byla již lepší, věděla jsem do čeho jdu a už jsem se tolik nebála. Bohužel při třetí a čtvrté jízdě již začalo vydatně pršet a hlavně do trailu najížděli již “opravdoví bikeři”, takže trať byla za chvíli rozbahněná a pro mě o to více nepříjemná. Se širokým úsměvem (měla jsem totiž radost, že jsem se nezabila) jsem to okolo třetí hodiny zabalila. Po lehké odpolední siestičce jsme se večer vydaly na párty, která k Marosaně neodmyslitelně patří.
Byla jsem v šoku, kolik energetického testosteronu kolem mě bylo. Musela jsem se strašně smát… Jenom krátce shrnu, čeho jsem byla svědkem. Okolo desáté hodiny večerní třetina namakaných borců byla bez trička. Zhruba každý pátý byl od bahna – od hlavy až k patě. Polovina kluků do sebe bláznivě skákala – tzv. pogovala, jako ten hlavní závod byl v tomto podivném “tanci”.
Okolo půlnoci ti nejlepší závodníci sotva stáli na nohou. Vůbec jsem si nedokázala představit, jak druhý den mohou jet závod tzv. Japan downhill. Pro představu – jede se na kole mezi brankami po černé a červené sjezdovce rychlostí okolo šedesáti kilometrů v hodině.
Já bych se z této akce probírala nejdřív tak ve středu. Ale oni ne. Oni opravdu druhý den byli všichni na startu a samozřejmě ti blázni, kteří nejvíce řádili se umístili do první desítky. Naprosto neuvěřitelné, co člověk vydrží…
V neděli jsme odpoledne naložily zase kola do auta a hurá do Prahy. Byl to super víkend a já byla opět ráda, že lenost ani strach nezvítězily, a já do toho Špindlu jela. Dala jsem totiž sjezdovku na kole 🙂
Všem bikerům co jeli Japan, na zdraví! Vaše Rumová víla
Instagram: @_rumovavila
Kudy kam:
Z Prahy do Špindlerova Mlýna se autem dostanete za cca 2 hodiny. Doporučuji vždy před odjezdem zkontrolovat dopravu, dle toho pojede přes hradeckou dálnici, nebo přes mladoboleslavskou…
Mapa bikeparku:
https://www.skiareal.cz/content/files/images/mapy/bp.jpg
Ubytování:
My bydlely v soukromí.
Levnější ubytování:
https://www.spindleruv-mlyn.com/cz/hostel-central-spindleruv-mlyn-14.html
https://www.ubytovani-spindl.com
https://www.spindleruvmlyn.org/turista-1/ubytovani/hotely-
na www.booking.com toho najdete spousty
Časová náročnost:
víkend – v pátek po práci odjezd, v neděli ve večerních hodinách příjezd
Finanční náročnost:
cca 2 550,-
Fyzická náročnost:
Lepší průměr. Tohle už nebyla taková legrace, jako cokoli jiného. S kolem si musíte již nějaký pátek rozumět. ALE pokud nechcete rovnou do tratě Freeride, či Deep Forest Trail, tak tam je i tzv. Touristic. Okolo Špindlerova mlýna také můžete na nejrůznější krásné procházky.
Užitečné odkazy:
https://www.skiareal.cz/spindl-bike-park
https://www.mestospindleruvmlyn.cz
https://www.mestospindleruvmlyn.cz/leto-2/turistika/turisticke-trasy
https://www.mestospindleruvmlyn.cz/leto-2/turistika/hrebenove-tury
Festival Banát- Dunaj Chtěla jsem jet na Banát do Rumunska už dlouhých pár let. Leč, lístky se tak rychle vyprodaly, že jsem to nikdy nestihla zorganizovat. Využila jsem proto let covidových (2021), kdy se lidé rozhodovali k účasti na akci na poslední chvíli a chytla šanci za pačesy. Týden před festivalem jsem koupila lístky a […]
To bylo tak. Si jednou ležím spokojeně na gauči a v tom telefon od mého staršího bráchy, který se posledních pár let pustil do nového hobby: běhání. Dotáhl to tak daleko, že půlmaraton běhá za 1 hodinu, 35 minut. Kdo si párkrát měřil čas, teď znalecky kývá hlavou. V tom telefonu se ozvalo: “Co děláš […]
Vyhlídka na Plešné jezero Krátce po vzniku blogu Rumové víly jsem si založila i Instagram… Nejen, že jsem obrázkově chtěla sdílet své zážitky z cest a dalších lumpáren, ale zároveň jsem se chtěla inspirovat od ostatních. Před pár lety jsem narazila na profil Fotíme Šumavu a uvědomila jsem si, jak je tento jižní kus naší krajiny krásný. Na […]
Rychlebské stezky Rychlebské stezky jsou mezi MTB cykloblázny velmi vyhlášené, a právem! Nenajdete tady žádnou lanovku, musíte nahoru pěkně za svý a to dost cyklistů odrazuje… Za to zde objevíte panenskou přírodu, která se jen tak nevidí. Místní MTB traily jsou jedny z nejlepších v České republice. Protože Rychleby jsou cca 3,5 h od Prahy, […]
výhled od Stezky v oblacích Dolní Morava mě lákala vzhledem k novým trailům už dlouho… Protože to není úplně za “bukem” (z Prahy necelé 3 h cesty), rozhodli jsme se tam jet na víc dní. A rozhodně jsme neprohloupili. Dolní Morava má co nabídnout, i když se jedná vlastně jen o jedno údolíčko 🙂 Prorokuji […]
Tak na tohle jsme čekali dlouho… Pořád jsme si s kamarády lámali hlavu, kam kousek za Prahu na nějaké floučkové traily. Myšleno motyčkou okopané… Nebo dobře budu přesná – já jsem si lámala hlavu, klukům je to jedno, ti vesele skotačí v Prokopáku, na Šárce, na Točné, na Kokořínsku a já nevím, kde všude… I […]